Pro všechny, kteří chtějí vědět:-) …a mají srdce na svém místě

Facebooktwittergoogle_plusFacebooktwittergoogle_plusby feather

Dlouho jsem přemýšlel, jestli se mám nebo nemám svěřit, ale zase proč ne. Vždyť sem přeci nechodí lidé špatní. 🙂

Včera, tedy 8.3.2011, se mi narodila druhá dcera Kačenka Hermannová. Mám z ní obrovskou radost, i když je velice smutné, že se narodila v Liberci, daleko od svého táty, který by jí (jako obě své předcházející děti) chtěl vzít do náruče, pochovat, říct jí, jak ji miluje, vychovávat ji, být s ní. Bohužel, nezáleží vždy jen na tátovi. Maminka se rozhodla jít jinou cestou a bohužel si myslí, že tou lepší.

Nezbývá tedy, než se s vámi se všemi podělit o tuto radostnou novinu, poplakat si nad hloupostí maminky, nad hloupostí osudu (na který mimochodem vůbec nevěřím), nad neúprosností času a jít dál.

Maminka nás jako rodinu odkopla, bez emocí, bez přemýšlení, ale mám krásnou, nádhernou dceru Lucku. Slečnu každým coulem, které jsem napsal i píseň „O Lucince“ a to od srdce. Děkuji osude. Mám nádherného, milého a hodného syna Tomáška, který mě momentálně drží nad vodou svou bezelstností a vytrvalostí, když mi každý den ve svých 5.5 letech říká „tatínku miluju tě“ a „tatínku, že se maminka vrátí?“. Tomáškovi ještě písničku dlužím, ale to určitě brzy napravím. Děkuji osude. A teď? Teď mám druhou dcerku Kačenku, která asi nikdy nebude vědět, že jsem její táta a že jsem na ní stejně hrdý, jako na všechny své děti. Možná i právě proto nesmí tyto stránky nikdy zaniknout, aby si to jednou mohla sama přečíst a zjistit, že táta není Slovák, ale Čech. Tak teda díky osude!!!

Ty – kdo čteš tato slova a máš pocit, že pláčeš věz, že máš asi srdce i hlavu na správném místě. Nestyď se za slzy, stejně jako já. Tento příspěvek je totiž celý podložený slzami. A taky se nestydím, i když jsem chlap. Mě, ani Tomáškovi včera večer na řasách neroztával sníh, my jsme oba skutečně brečeli jako malí Jardové.

Tak Kačenko Hermannová, ať se ti na tomhle světě líbí a jediné, co ti může táta a tvůj bráška Tom doopravdy slíbit, je, že budeme i nadále usilovat o tebe a možnou tvojí lepší budoucnost bez přestání, vytrvale a na věky.To ti přede všemi slibujeme. Táta a bratr Tomášek:-)

FOTO

9 komentářů u „Pro všechny, kteří chtějí vědět:-) …a mají srdce na svém místě

  1. tak uz vam bude rok. Snad chmury odval vitr a vysvitlo slunce..drzim palce.A posloucham stare LP co jste vydali.. Jo, jeste ten vinyl neni ohranej.

  2. Někde na netu na mě náhodou vykouklou Lipo.mp3 a tak jsem si ho stáhnul a po létech rád pustil. Vzpomínal jsem, jak Žabák v zimě, v přístřešku nad Mototechnou, neúprosně mlátil do piána zmrzlejma prstama a hromada jinejch ho po čase stejně neúprosně poslouchala a obdivovala.

    Tak jsem při poslechu Lipa dál brouzdal internetem a našel i tyhle stránky. Zdravím Tě, Žabáku! Strašně dlouho jsme se neviděli. Nebuď smutnej z překážek, který nám klade život pod nohy. Všichni si neseme svůj kámen, ale přitom nikdo neví kam. I mě dost lidí ublížilo (a já druhejm asi taky). Ale uběhlo už spousta vody. Čas některý rány zhojil a s některejma budem žít do smrti. S minulostí je třeba se vyrovnat, ne na ni zapomenout. Přeju ti, abys byl pořád veselej a plnej elánu, jako tenkrát, protože stále je co objevovat, stále je pro koho žít (i když si to mnohdy nemyslíme). Prima stránky.

    „Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe“ – John Lennon –

  3. A tak vše, co jsme učinili, nám jiní teď oplácejí.
    Za každé zlomené srdce, které jsme nechali za sebou, nám někdo jiný zlomí naše srdce.
    Za každou slzu, kterou pro nás někdo ronil, my musíme nyní plakat.
    Tak vlastně není proč kňučet, protože i za námi zůstala poušť.

  4. Ahoj strejdo…nebo možná jen Žabáku.I když se opravdu vůbec nevídáme a myslím, že Ty ani se zbytkem své rodiny, chci Ti pogratulovat k narození Kačenky a popřát, abyste se v budoucnu mohli potkat. Tímto bych taky moc ráda pozdravila Lucku s Tomáškem, které jsem vlastně asi nikdy neviděla, i když je to moje sestřenice s bratrancem a tímto chci i sama sobě popřát….snad vás-Lucko s Tomem budu mít někdy možnost poznat. Přeji vám jen to nej a mějte se moc krásně…..vaše sestřenice a Tvoje neteř Šárka:-)

    • Ahojky, které těď posílám je od všech. Vím, je to složité. Jsme příbuzní a vlastně o sobě vůbec nic nevíme, ale takový je život. Někdy je lepší držet se stranou. Myslím, že tvá přání Šárko nejsou nesplnitelná, jen to chce do správné načasování a vhodnou příležitost. Zatím se taková bohužel nenaskytla. Od smrti mého bratra Petra se cosi změnilo, zlomilo a já se přes to nedokážu do dnes přehoupnout. Vzhledem k tomu, že nechci svými problémy zatěžovat nikoho a už vůbec ne nikoho z rodiny, peru se s tím sám. Těžko to vysvětlovat. Prostě jsem se smířil s tím, že jsem černá ovce rodiny:-) Převzal jsem to za Petra a dobrovolně. Jeho taky nikdo neměl rád, tak teď jsem to já:-) Ale jedno slíbit mohu. Pokusím se o nějaké setkání, ale nevím kdy:-) Zatím děkuji za vše a též přeji spokojený a klidn

      • Ale to už je tak strašně dávno!!!! nevím, už si nepamatuju, jak jste vnímali Petra v rodině, ale já jsem se s ním vždycky dobře pobavila,když jsem ho potkala(na trhu, ve Sportce)…ale nebylo to moc často,asi škoda.Pevně věřím, že už se nějaká vhodná doba na setkání blíží…nerada bych se potkala při další smutné události.Myslím, že život je opravdu moc krátký na to, abychom si mohli dovolit takové výstřelky…nemluvit…nevím jak pro Tebe, ale pro mě je rodina strašně důležitá…je to něco, co Ti zůstane,co Ti nikdo nevezme…protože pořád to bude Tvoje rodina – i když nechceš . Těším se na setkání a doufám, že nejsem z téhle rodiny jediná!

  5. Ahoj Žabáku, máš nádherné děti a to je jediné, co zůstává opravdovou součástí Tvého já.
    Manželka (přítelkyně) je na začátku a na konci jenom cizí člověk, který Ti přeoře Tvou duši a jde dál.
    Tak se nadechni…
    noc jednou skončí…
    a ráno zase vysvitne slunce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *