Stejně si lžeme

FacebooktwitterFacebooktwitterby feather

Hudba i text: Vladimír Hermann

Někde na polici v prachu leží
starý papíry a fotek pár,
oni jediný ti nezalžou,
jak to bylo a jak si stárnem.
Život zabalený do balíčků
někdy zastudí a někdy pálí,
když se díváš z očí do očí
a jak by to byl někdo jiný.

Čeho se bát,
zatím žijeme, pijeme, sníme.
Umíme lhát,
že tu budeme na věky stále,
na věky stále,
tuláci navěky mladí.

Raděj budem šlapat lesní trávu
a ze snobů si dělat hlínu,
život je prý nejkrásnější kniha,
ale musí se v ní umět číst.
Až se naučíme smát se všemu,
až nám dojde strach a lítost,
potom může přijít zubatá,
můžem říct, jó, my jsme si žili.

Čeho se bát,
zatím žijeme, pijeme, sníme.
Umíme lhát,
že tu budeme na věky stále,
na věky stále,
tuláci navěky mladí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *