Někde v podkroví lidi začnou hádat si z dlaní

FacebooktwitterFacebooktwitterby feather

Hudba i text: Vladimír Hermann

Kde jsou, kde jsou opsaný rýmy
tvou tužkou na obočí,
co pálej, i když přišel mráz,
a zas někde přeskočí deska.

A pak na konci týdne chtěj říct,
jak málo spíš, jak to utíká.
To když odzvoní noční klid,
někde v podkroví lidi začnou hádat si z dlaní.

Kde jsou, kde jsou ty všichni známý
a lásky se vdávaj na kolejích,
a každý den někdo umíral
a já z okna vyhodil desku.

A pak na konci týdne chtěj říct,
jak málo spíš, jak to utíká.
To když odzvoní noční klid,
někde v podkroví lidi začnou hádat si z dlaní.

V nočním kině buď sám,
tvoje lásky a vrásky se promítaj,
na tom plátně jsme králem,
je to past, když se čas míchá vzpomínkou.

Je to past,
když se každý zas a zas stane soudcem nad sebou.
Co den dal,
co ti uloupil, a ráno pak bývá moudřejší.
A ráno pak bývá moudřejší…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *